Mazurek s koglem-moglem je ořechový řez se žloutkovou polevou. Co to je ten kogel-mogel? Případně také kogiel-mogiel či v jidiš gogle-mogle. Pěna vyšlehaná téměř do bíla ze žloutků a moučkového cukru. Pěna se může vylepšit i kakaem, kokosem, medem či rumem a pojídá se lžičkou z hrníčku. Hodně populární je v Polsku, ale znají ho prý i v Německu a Rusku. Mně kogiel-mogiel v dětství občas dělávala babcia a i teď ráda ulizuji, když připravuji nějaké těsto a žloutková pěna je jeho základem. Netuším, zda se jí u nás i jinde než na Těšínsku a jestli se mu i nějak říká, budu proto ráda, když napíšete do diskuse.
Nemusíte mít u tohoto dezertu strach ze salmonely, protože kogiel-mogiel je v něm upečený!
Těsto
50 g krupicového cukru
50 g moučkového cukru
120 g lískových ořechů
120 g másla
120 g polohrubé mouky
3 žloutky
nastrouhaná kůra z jednoho citronu
Na plech s vyššími okraji o rozměrech cca 34 x 26 cm položíme pečicí papír.
Ořechy pomeleme spolu s krupicovým cukrem na jemno. Máslo utřeme s moučkovým cukrem do pěny, postupně do něj zatíráme žloutky jeden po druhém a citronovou kůru. Na závěr do těsta zamícháme ořechy a mouku. Těsto rozetřeme na plechu, je trochu hutnější, tak to není tak jednoduché. Pečeme 20 až 25 minut v troubě vyhřáté na 170°C.
Kogiel-mogiel – žloutková poleva
4 žloutky
100 g moučkového cukru
25 g vanilkového cukru
Během pečení podkladu koláče vyšleháme žloutky. Šleháme je při nejvyšší rychlosti a po lžících k nim přisypáváme oba cukry. Vznikne hustá, světle žlutá až bílá pěna. Tu rozetřeme na předpečený korpus. Plech přikryjeme alobalem a pečeme 4 až 5 minut v troubě zapnuté na 170°C. Žloutková poleva nesmí být upečená moc, při krájení by potom praskala. Při vytažení z trouby musí být pouze na povrchu pevná krusta, a uvnitř poleva ještě lehce tekutá. Podáváme vychladlé.
Můžete klidně vyměnit lískáče vlašáky.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Co stane, pokud dám za lískáče vlašáky? Nic jiného teď asi doma nenajdu…
Dobrý deň my tieto rezy (u nás sa volajú – žĺtkové rezy) pečieme z vlašskými orechmi, resp. naša babička a vždy miznú zo stola ako prvé 🙂
Ořechový či mandlový dort se žloutkovou polevou (nepečenou) znám jako jarní dort a u nás v rodině se dělá minimálně od 30. let. 20. stol. Je normálně i v Sandtnerce z té doby, zdobil se ještě zelenými pistáciemi. Pekl se na Vánoce a na Velikonoce.
Žloutky šlehané s cukrem do pěny se používají třeba na anýzky, jen lehce sušené žluté "laskonky" s anýzem, bez mouky. Ale jsou i základem jiných těst (zázvorky), hlavně musí změnit tu strukturu, zesvětlat vešlehaným vzduchem.
Salmonela by se u prodávaných vajec vyskytovat neměla (kontrola). Jinak může být jen na skořápce (přenesená trusem), odkud se ojedinělě při špatné manipulaci může dostat do bílku, ale do žloutku už určitě ne – ostatní je víceméně reklama výrobců umělohmotných majonéz apod. 🙂
Děkuji za komentář. Na Sandtnerku se podívám. V Polsku se peče také nejčastěji na Velikonoce.
Bylo to dobré, ale bylo toho málo!