Tento zvláštní název se vžil u nás doma pro tuto ovocnou bublaninu z kuchařky Růženy Murgové: Ovocie na každý deň, Martin 1981. Po jejím prvním upečení si totiž mamka právě tuto poznámku připsala tužkou k receptu. Bublanina je výborná, vláčná, nadýchaná, opravdu je jí plný plech a pokaždé se povede. Lze upéct téměř s jakýmkoli ovocem, nejlepší je ovšem s červeným a černým rybízem, ozvláštnit ji můžete drobenkou nebo nasekanými mandlemi či ořechy.
Suroviny
200 g másla
200 g krupicového cukru
4 vejce
1 sáček vanilkového cukru
400 g hrubé mouky (můžete i namíchat s dětskou krupičkou)
1 sáček kypřícího prášku
375 g mléka
600 g ovoce
špetka soli
Bílky oddělíme od žloutků, přidáme k nim sůl a ušleháme z nich tuhý sníh.
Mléko lehce ohřejeme. Máslo utřeme s cukrem do světlé pěny, postupně do ní zašleháme žloutky, vždy jeden po druhém, vanilkový cukr a na závěr mouku promíchanou s kypřícím práškem a vlažné mléko. Jako poslední opatrně vmícháme stěrkou bílkový sníh.
Větší hluboký plech (35×28 cm) vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou nebo vyložíme pečicím papírem.
Těsto nalijeme na plech a poklademe na ně ovoce. Pokud je ovoce větší, rozřízneme je a klademe na těsto řezem nahoru, aby z něj všechna šťáva při pečení nevytekla do těsta.
Pečeme 30 až 45 minut v troubě předehřáté na 180°C s ventilátorem.
Tak pred chvíľou som vytiahla z trúby a kým sa dostavila najstaršia dcéra do kuchyne s hrôzou sa pýta…a to už je pol plechu preč?…mňam mňam a zobrala si plný tanier do izbičky 🙂 a to nebola moja prvá bublanina. Už viac krát som podľa Vás piekla, všetko dopadlo skvele. U mňa vyhráva dort Andaluzie a všetky tie krehké ovocné voňavé tortičky. Ďakujem za inšpiráciu. Zuzana
Hledala jsem recept na něco rychlého a dobrého 🙂 ………….a našla jsem u Vás. Je napečeno a je moc dobrá, děkuji 🙂
děkuji za recept, konečně bublanina, na které si pochutnám, to vidím jen z obrázku. Chci se jen zeptat, kolik má být toho mléka na ml? 😀
mléka je 375 ml
Nejsem žádná kuchařka a s recepty trošku bojuji. Třela jsem s cukrem máslo přímo z ledničky a bílky jsem ušlehala jako první, abych nakonci zjistila, že mi za tu dobu zkapalněly a po dalším šlehání i zdrcly…
Řekla jsem si, nevzdám to a nevyhodím, nalila jsem jí na pečící papír a světe div se, byl jí plný plech! 🙂
Po všech těch bojích, to co vylezlo z trouby nebylo vůbec k poznání. Krásná žluťoučká voňavá buchta, přese všechno nadýchaná a k sežrání. Výtečná! Určitě to musí být receptem, protože rukama to vážně nebylo…
Do druhého dne jí půlka chyběla a v práci si pak chodili i opakovaně přidávat 🙂
Díky, za dokonalé potvrzení přezdívky pro tuto buchtu v naší rodině. Přesně takovou zkušenost totiž máme i doma, i když se třeba nepovedou vyšlehat dobře bílky, tak tato buchta po vytažení z trouby, je povedená vždy.
Ze všech buchet ta nejlepší.